Kategorie: Starší přípravka - příspěvky k týmu

3. kolo KP starších přípravek

SO 05.10.2019

Krajská soutěž, sobota 5.října

RAFK Rajhrad - FC Ivančice 5:6 (2:2)

branky: Pokorný 2, Benda 2, Kilián , Jurka 

SK Líšeň – FC Ivančice 4:4 (1:1)

branky: Huczmann 3, Kilián

Sestava: Ondřej Ošmera - Adam Benda, Matěj Huczmann, Patrik Pokorný, Jakub Jelínek, Adam Kilián, Tobiáš Baumgartner, Lukáš Jurka, Adam Petrák

 

Výlet na zápasy kraje nás zavedl do Mariánského údolí v Líšni, kde mají stánek přípravky místního druholigového SK. Na jaře jsme odsud přes dvě výhry odjížděli se smíšenými pocity, kdy hře velmi ubližoval nerovný povrch. Již první pohled na srovnaný pažit nás lehce uklidnil, ne tak počasí, kdy se sice chvíli nesměle ukázalo i slunce, ale stále hrozily tmavé mraky, které občas slušně pokropily nejen nás, ale hlavně hrací plochu. Krom domácích se kterými se známe z loňské zimy dokonale a kvalitní vyrovnané souboje končívaly naší porážkou nás čekal tým Rajhradu, který jsme už tento podzim potkali a v rámci okresu a po skvělém výkonu vysoko zvítězili.

Kluci z Rajhradu v úvodním zápase byli rozehranější a zpočátku vypadali na hřišti o něco lépe. Naše mašina se začala zahřívat postupně a v poločase byl stav vyrovnaný. Na hřišti jsme předváděli bojovný a běhavý výkon, díky počasí i s četnějšími nepřesnostmi. I s vědomím dalšího těžkého zápasu jsme ale síly nešetřili, naplno využili každé střídání a postupně jsme začali přebírat otěže utkání proti čím dál patrněji unavenějšímu soupeři. Rozdíl v projevu se začal promítat i do skóre, začali jsme mít utkání pod kontrolou, odskočili na dvougólový rozdíl, který soupeř korigoval až penaltou na konci zápasu.

Proti Líšni byl boj na náročném terénu ještě těžší a v prvním poločase se dlouho hrálo bez branek. Soupeř byl více lehkonohý a tak výsledek 1:1 byl spíše naším úspěchem. Ve druhé půli jsme očekávali, že náš tým s pouze třemi střídajícími a velmi aktivní hrou může odpadnout, ale nečekaně jsme začali mít navrch. Přestože všichni na hřišti běhali, padali a bojovali naplno s větším či menším úspěchem v minisoubojích, šancí jsme si vytvářeli více než soupeř. Musíme ale poznamenat, že jednoho krále druhý poločas přeci jen měl a byl to Matěj Huczmann. Na těžkém terénu se pohyboval ladně a mezi ostatními klouzajícími přímo baletil. Akci obvykle začal svým klasickým vyhraným přetlačovacím soubojem noha-míč - noha s neuvěřitelnou stoprocentní úspěšností, následující překážku - protihráče ještě prošel skrz, další dva již obešel a následovala finální přihrávka či úspěšné gólové zakončení. Hledali jsme příčinu bezproblémového pohybu na nevstřícném terénu v kvalitním obutí, ale pohled na téměř hladkou podrážku s těžko identifikovatelnými špunty nás šokoval … holt jsou věci mezi nebem a zemí ... Ale zpět k zápasu, na každý gól jsme potřebovali tak tři šance a vždy poté co jsme se ujali vedení se soupeři podařilo vyrovnat, naposledy z penalty na konci hrací doby a tak jsme se s kvalitním soupeřem rozešli smírně. Každopádně dlouhodobě přátelské vztahy s líšeňskými vrstevníky a jejich trenérským vedením neutrpěly ani drobným incidentem mezi fanoušky obou soupeřů (spíše nepochopením fotbalového snažení) a na další vyrovnané i když tentokrát umělotravnaté souboje se budem těšit již brzy v zimní halové sezoně.

 

 

 

 

print Formát pro tisk